dialog - Vaše názory, myšlenky,

     úvahy a připomínky

  Provozuje Římskokatolická farnost Kutná Hora Sedlec, Zámecká 127, 284 03 Kutná Hora, tel. 327 561 143, mob. 728 125 488

domů

V rozhovoru pro časopis Teologie a společnost vyslovil nedávno sociolog Jan Spousta zajímavou myšlenku. Politická strana a lidová církev byly definované někdy koncem devatenáctého století v kontextu národa a státu, tedy v době relativně přehledně rozvrstvené a organizované společnosti. Dnes se ovšem společnost výrazně mění, a proto se „jak strany, tak církve postupně budou muset buď redefinovat, nebo roztát jako sněhulák zjara.“ K významným rysům současné společnosti náleží, že stále více institucí a procesů se odehrává prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Známe to, elektronická banka, noviny, zábava. Spousta zmiňuje ale třeba i vládnutí a vzdělávání a tvrdí, že je potřeba tomuto procesu porozumět a správným směrem mu napomáhat. Závěrem popustí uzdu představivosti: „A tak třeba bude nutné vyvinout také koncept e-Party a e-Church, tedy strany a církve informačního věku, strany a církve on line.“

O nutnosti redefinice politických stran a politického systému vůbec se trochu podobně vyjádřil již koncem sedmdesátých let Václav Havel ve slavném eseji Moc bezmocných. Nedávno za to byl Havel kárán některými českými politiky, jako že prý nepochopil systém parlamentní demokracie. Já jsem měl spíše dojem, že jej pochopil až moc dobře, a trochu vizionářsky či prorocky se pokusil vystihnout, co by pro postmoderní společnost mohlo být odpovídající. O využití IT samozřejmě koncem sedmdesátých let mohl psát jen stěží. Také v církvi byli a jsou lidé, kteří se vážně zamýšlejí nad možnými budoucími formami křesťanství. Tereziánský systém farností už údajně neplní svou funkci v době mobility a v situaci, kdy církev a stát jsou na sobě v podstatě nezávislé. Často se nyní skloňuje pojem základní společenství, což je trochu neohrabaný český výraz pro „base community.“ Jde o menší buňku církve, která žije na základě společného vyznání a vytvořené sítě přátelství a vzájemné podpory. Objevují se také snahy o využití Internetu a existuje nemálo křesťansky orientovaných sitů, ale spíše jen jako doplněk stávajících forem církve, nejčastěji pro účely prezentace či s misijním zaměřením.

Zásadní problém vidím v jedné věci. Dokáži si představit cosi jako e-Church, církev v informačním věku, ale jak je to s vírou? Lze vůbec mluvit o něčem jako je víra na Internetu? Vždyť víra, nebo lépe „věření“ (jde o probíhající děj, ne jednou provždy uchopitelnou a popsatelnou věc), je vztahová záležitost. Vztah, ve kterém důvěřujeme někomu, koho ani nedokážeme úplně pojmenovat; nejčastěji používáme slovo Bůh. Křesťané potom vyznávají, že nejvíce nám lidem o sobě temto Bůh sdělil v postavě Ježíše Krista - a to je opravňuje k naději. Právě protože jde o vztah, jsem skeptický k tomu, že Internet by mohl být prostředkem k uvěření a životu z víry. Zároveň ale vím, že navzdory občasným tvrzením typu „Ježíš ano, církev ne“ se víra v lidském srdci stěží rodí bez nějaké vazby na společenství církve. V tomto smyslu církev funguje jako místo („site“) viditelného vyjádření víry a nástroj spojení („network“) těch, kteří víru sdílí. A potom – vrátím se na začátek – si již lze představit Internet s jeho komunikačními a informačními možnostmi jako možnou platformu církve pro současnou dobu, i když samozřejmě ne jedinou.

V pozadí otázky Internet-církev-víra stojí kromě toho zažité chápání víry jako soukromé záležitosti každého člověka. Je to fenomén posledních několika staletí. Církev je snad ještě chápána jako veřejná instituce, víra ale již dávno ne a jako taková je téměř vyřazena z veřejně diskutovaných otázek. A jsme u toho: Internet je veřejné médium. Prezentovat na něm církev? Dobrá, ale otázky víry tam nepatří! Trochu dále se pokusím ukázat, že Internet právě svou povahou toto chápání relativizuje a víře, podobně jako jiným zprivatizovaným fenoménům, může pootevřít dveře na veřejné fórum.

Na závěr pár slov o tomto websitu. Naší strategií je provozovat stránky nejen pro křesťany, ale pro všechny, kteří mají zájem o víru, duchovní život a rozhraní mezi teologií na straně jedné a vědou, kulturou a společností na druhé straně. Oproti většině stávajících křesťanských a duchovně orientovaných sitů zde chceme podržet dvojí zakotvení. První je v životě skutečného křesťanského společenství, druhé v životě jakési virtuální duchovní komunity, tedy všech těch, kteří stránky budou číst, psát do nich a připravovat je.

První zakotvení znamená, že nejde pouze o virtuální realitu, ale že duchovní perspektivy obsažené na těchto stránkách jsou podložené životní praxí jistého společenství lidí. Konkrétně těch, kteří „vsadili na kartu“ jedné tradice víry, v našem případě tradice katolické a šířeji křesťanské. Toto společenství lidí je kromě tradice ještě určené místem, kde se schází k modlitbě. Tím ústředním místem je Sedlecká katedrála, i když opět v širším smyslu můžeme zahrnout i ostatní kutnohorské kostely. Místní vymezení není nahodilé a na těchto stránkách bychom se chtěli mimo jiné zabývat také lokálními otázkami z perspektivy víry.

Druhé usazení využívá podstatného charakteru Internetu jako takového. Internet je nízkoprahové médium a takové mají být i tyto stránky. To nesouvisí s kvalitou, kterou chceme zachovat co možná nejvyšší (přestože se jedná o amatérské stránky). Spíše jde o bezbariérový přístup. Internet obchází různé typy bariér, které nám brání, abychom se dostali tam, kam máme zájem se dostat. Mám na mysli bariéry názorové, majetkové, kulturní či politické. A také morální: není třeba připomínat, jaké jsou nejnavštěvovanější stránky (podívejte se na www.navrcholu.cz.). Člověk je tvor zvídavý, ale vnější nebo vnitřní bariéry nám nedovolují popustit uzdu své zvědavosti. Tyto stránky jsou proto i pro lidi, kteří mají nějaké bariéry ve vztahu k duchovním tématům. Těm Internet umožní elegantně se překážkám vyhnout a „zakázané ovoce víry“ si pořádně ohmatat zblízka – jen v závislosti na rychlosti připojení.

Pro úplnost dodávám, že stránky nesou také informace. Jedná se například o časy a místa bohoslužeb v Kutné Hoře; podoba s informačními tabulemi při vjezdu do rakouské obce je čistě náhodná. Můžete zde najít také biblické texty, které se čtou a vykládají každou neděli v katolických kostelích. Především ale chceme vytvořit prostor pro sdílení víry i nevíry, a možná i pro diskusi. Proto vítáme reakce na uveřejněné články i Vaše vlastní náměty. Zavazujeme se, že příspěvky nebudou cenzurovány. Články nesoucí v sobě zášť a degradaci druhého člověka či skupiny uveřejňovat nebudeme.

Já sám vnímám tyto stránky jako zajímavý experiment, který nám může poodhalit něco nového o naší společnosti, o duchovních tématech doby i o nás samotných. Srdečně Vás zvu k horlivému klikání na sedlec.info.      

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu info@kostnice.cz.
Copyright © 2003 Řím.kat.farnost K.Hora Sedlec
Naposledy změněno: 20. 12. 2005

domů