Od 1. února 2019 nebude možné zakoupit vstupenky v sedleckých památkách, ale pouze v nových pokladnách u informačního centra Kutná Hora - Sedlec v Zámecké ulici 279.

Kostel sv. Jakuba

Románský kostel svatého Jakuba

Stavba z 12. století, která nemá v Čechách obdoby. Výzdoba je
nejrozsáhlejším zachovalým souborem románsko plastiky u nás

Kostnice - Římskokatolická farnost Kutná Hora - Sedlec

Historie

Kostel sv. Jakuba byl postaven v roce 1165 a jedná se o jednu z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě.

Kostel se nachází nad říčkou Klejnárkou uprostřed rozlehlé návsi obce Jakub (nyní část obce Církvice). Kostel vysvětil 19. 11. 1165 Daniel XIII., biskup pražský, za osobní účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Tyto údaje vyplývají z dochované zakládací listiny (tzv. autentiky), která byla objevena v r. 1846 při opravě kostela.

Za zakladatelku kostela je považována paní Marie se syny Slaviborem a Pavlem, pocházející ze Švábenic na střední Moravě. Paní Marie chtěla stavbou kostela pravděpodobně odčinit klatbu, která byla vynesena nad jejím mužem za vzpouru proti králi Vladislavovi II*. Architektonicky je nejvýznamnější exteriér kostela, jedná se o obdélnou loď s apsidálním závěrem a výrazně převýšenou věž na západním průčelí. Stavba je pozoruhodná zvláště svou jižní stranou, která je bohatě zdobena románskými plastikami. Tato pískovcová výzdoba představuje největší dochovaný soubor plastik z tohoto období na území ČR. Všechny reliéfy byly vytvořeny v rozmezí let 1150 – 65, nebyly však určeny pro kostel sv. Jakuba, ale pro nějakou větší stavbu.

V interiéru kostela je nejzajímavější západní část, totiž tribuna lodi, podklenutá křížovou klenbou nesenou dvěma sloupy zdobenými reliéfy (tzv. románská renesance). Ve stěnách lodi se dochovalo sedm velmi cenných náhrobků příslušníků rodů, které k tomuto místu měly nějaký vztah.

Překlad autentiky:

Léta po narození Páně 1165 já Daniel, nehodný sice, ale z Boží milosti třináctý biskup Pražský měsíce jedenáctého, dne měsíce devatenáctého, za panování Fridricha, římského císaře a za časů Vladislava, slavného krále Čechů, uložil jsem vlastnoručně do tohoto oltáře ostatky těchto svatých: ze dřeva Páně, z hrobu Páně, bl. Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Ondřeje, Jakuba, Bartoloměje apoštolů, sv. Václava mučedníka, sv. Vojtěcha mučedníka, sv. Blažeje mučedníka, sv. Sixta mučedníka, sv. Leona pan., sv. Ludmily muč., svatých jedenáctitisíc panen a jiných Svatých. Tito a všichni Svatí Boží, račte se přimlouvati za mne u Hospodina. Amen. Já Vladislav, toho času král Čechů, za totéž prosím. Amen. Já Judita, královna Čechů, za totéž prosím. Amen. Já Marie, budovatelka tohoto kostela, se svými syny Slaviborem a Pavlem, téhož času prosím za totéž.

* k založení hypotéz se váže několik domněnek a výklady historiků se často mírně odlišují

© 2018, Všechna práva vyhrazena